Po letech obnovy poškozených přírodních krás zřejmě přichází doba, kdy se může péče o krajinu posunout na vyšší úroveň. Znovuzrozené Krušné hory, které byly desítky let opomíjeny, si oprávněně říkají o pozornost.
Kdysi o nich mluvil celý svět. Byl to ale spíše nekrolog. Rozsáhlé pohraniční hvozdy na severozápadě Čech patřily do oblasti s největším průmyslovým znečištěním, kde kyselé deště měnily lesy v hřbitovy. Teď se o zachráněných Krušných horách nad významnou pánevní metropolitní oblastí Ústí – Teplice – Most – Chomutov stále více hovoří jako o cenném přírodním území, které přitahuje pozornost milovníků divočiny. Otázka zní: Nastal čas vyhlásit Krušné hory chráněnou krajinnou oblastí (CHKO), jež by udržela pro další generace křehký ekosystém a možná zastavila vykořenění a vylidňování regionu?
„Je to rozhodně velké téma,“ říká Jiří Řehák, který je od pondělí 16. listopadu náměstkem hejtmana Ústeckého kraje a má na starosti regionální rozvoj, cestovní ruch, kulturu a památkovou péči. Řehák, jenž prošel Krušné hory od Klínovce po Nakléřov, je lídrem hnutí Spojenci pro kraj, které před volbami slibovalo CHKO Krušné hory. Teď má hnutí čtyři roky na to, aby přesvědčilo ministerstvo životního prostředí, že Krušné hory si zaslouží péči jako třeba Jizerky či Křivoklátsko.
„Vyhlášení CHKO by zajistilo ochranu cenné krušnohorské přírody a krajiny, aniž by ovšem z jejího užívání vyloučilo člověka,“ upozorňuje krajská zastupitelka Karolina Žákovská, která vyučuje na dvou českých univerzitách právo životního prostředí a v létě absolvovala dvoutýdenní pěší cestu napříč Krušnohořím. Podle expertky by ochrana místních hor pomohla zlepšit image Ústeckého kraje a zvýšila by jeho turistickou atraktivitu. „Jako Spojenci pro kraj jsme vyhlášení CHKO Krušné hory měli v programu a já udělám vše pro to, aby k němu skutečně došlo,“ ujišťuje Žákovská.
Ještě nikdy nebylo k zahájení přípravných prací tak blízko. Zlom nastal už loni, kdy svět opět zpozorněl. Krušné hory, kde se od středověku těžily vzácné kovy, se po dlouholetém úsilí různých spolků a úřadů dostaly na seznam světového dědictví UNESCO díky zachovalé hornické kulturní krajině. Průmysl tak parodoxně vrátil Krušné hory na výsluní. Podle patriotů mají ale navíc. Zatímco sousední Sasko už velkou část hor komplexně chrání, na české straně se zvláštní ochrana týká jen nejcennějších lokalit, hlavně malých přírodních rezervací.
František Bína, bývalý jednatel a spoluzakladatel česko-německého společenství Euroregion Krušnohoří/Erzgebirge, vidí v zařazení kulturní krajiny do UNESCO teprve počátek. „Vyhlášení CHKO Krušné hory by mohl být další krok,“ tvrdí.
Existuje ale i jiný odrazový můstek, který se navíc opírá o objektivní vědecká data. Ve státních koncepčních materiálech ochrany přírody a krajiny jsou Krušné hory zmiňovány jako „území vhodné pro vyhlášení CHKO“ stejně jako například Středomoravské Karpaty. Zjednodušeně řečeno: Krušné hory mají velmi rozmanitou přírodu, která volá po ochraně. „V Krušných horách najdete rozsáhlé bukové lesy, smrčiny, náhorní plošinu s pestrými loukami. Zdejší rašeliniště, které u nás patří k těm neohroženějším místům, zaujímají více než 5 500 hektarů a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu,“ konstatuje Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Odborníci agentury upozorňují, že náhorní plošina hostí početnou populaci vzácného tetřívka obecného, kterého v ČR žije několik posledních stovek kusů. Ta nejcennější místa jsou dnes chráněna jako národní přírodní rezervace, ale příroda Krušných hor je významná i v celoevropském kontextu jako součást evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Šůlová připomíná, že právě proto byly vyhlášeny dvě ptačí oblasti (Novodomské rašeliniště – Kovářská, Východní Krušné hory) a řada evropsky významných lokalit. „Krušnohorské mokřady jsou zařazeny do seznamu mokřadů, které chrání celosvětová Ramsarská úmluva,“ dodává.
Agentura může zahájit podrobné práce na vymezení CHKO v okamžiku, kdy dostane zadání od ministerstva životního prostředí. Pro spuštění tohoto procesu, který může trvat nejméně rok, je také důležitý zájem z regionu.
Autor: Martin Vokurka
Zdroj: Mostecký deník