Poměrně výstižný článek nejen o přístupu běžkařů k úpravě lyžařských stop. Autorka vychází zejména ze zkušeností z Jizerských hor, aplikovatelný je ale i na ostatní česká pohoří, Krušné hory nevyjímaje.

Celý text článku: https://www.novinky.cz/zena/styl/496980-radosti-a-strasti-strazcu-bilych-stop.html

Krušné hory – Doslova perfektní podmínky panují v posledních dnech v bílé stopě. Strojově udržované jsou téměř všechny běžecké trasy v centrální a západní části Krušných hor na české i německé straně.

V nejzápadnější části Krušných hor jsou pravidelně udržované místní okruhy v okolí Bublavy a v okolí Přebuze, stejně tak Krušnohorská magistrála mezi Bublavou, Rolavou a Jelením. Totéž platí i na německé straně v okolí Mühleithenu a německé hřebenovky Kammloipe (Schöneck – Mühleithen – Carlsfeld – Johanngeorgenstadt).

„Po letech jsou zde ideální podmínky pro běžkaře a to se projevuje i na zvýšené návštěvnosti tohoto přeshraničního regionu. Běžkaři, které potkávám v těchto dnech ve stopě například na Bublavském okruhu a Sonnenloipe, jsou vyloženě nadšení, což přeneseně těší i nás jako správce krušnohorských běžeckých tras,“ uvedl ředitel První Krušnohorské Miroslav Račko.

Ideální podmínky panují také v centrální části Krušných hor mezi Horní Blatnou, Perninkem, Abertamy a Božím Darem, kde jsou pravidelně udržovány všechny lyžařské trasy, včetně méně frekventované Mílovské cesty nebo okruhu mezi Horní Blatnou a Potůčky, který byl v minulých sezónách kvůli nedostatku sněhu často nesjízdný. „Výjimkou v této oblasti je pouze trasa mezi abertamskou silnicí a Plešivcem, na které leží příliš velké polomy, které bez těžké techniky není možné odstranit,“ poukázal Račko.

Mezi Jelením, Novými Hamry, Vysokou Pecí a Přebuzí je aktuálně udržována větší část páteřních tras, včetně magistrály z Jelení na Rolavu, spojky z Jelení na Kammloipe nebo Chaloupecké cesty mezi Novými Hamry, Chaloupkami a Rolavou. Běžkaři ale musí počítat s částečným omezením údržby na trasách, kterých se týká aktuálně platný zákaz vstupu do lesů vyhlášený v důsledku kalamitního stavu souvisejícího s pádem stromů pod tíhou nového sněhu. „Jde například o část magistrály z Jelení ve směru na Pernink nebo trasu mezi Jelením, Chaloupkami a Havraním vrchem,“ řekl Račko. Alternativou k uzavřeným trasám mohou být zejména pro běžkaře z Nejdecka a Novohamerska nové okruhy vedoucí po loukách v okolí Vysoké Pece a Rudného.

„V předchozích týdnech nebylo vzhledem ke kalamitní situaci vůbec jednoduché udržet běžecké trasy vedoucí lesním terénem v provozuschopném stavu. Díky velkému množství sněhu byly denně ve stopě větší či menší polomy, které provozovatelé lyžařských tratí po domluvě se správci lesů průběžně odstraňovali. I nadále platí, že v žádném případě nedoporučujeme vstup do lesů mimo udržované běžecké trasy, neboť zde stále hrozí nebezpečí pádu stromů. Aktuální informace o stavu běžeckých tras včetně eventuálních omezení naleznete na www.krusnehoryaktivne.cz,“ sdělila manažerka První Krušnohorské Eva Nduwimana.

Zdroj: Karlovarský deník , 8.2.2019 

Celý text článku na iDNES.cz

Úcta a pokora. Takové pocity má vzbuzovat nově zrekonstruované pohřebiště nedaleko někdejšího zajateckého tábora u Jindřichovic na Sokolovsku. O důstojnou podobu pietního místa se postaraly Lesy České republiky. Společně s Karlovarským krajem investovaly více než 2,6 milionu korun.

„Je to veliká věc, kterou Česká republika udělala v místě bývalého zajateckého tábora,“ chválila počin Vera Mavrič, velvyslankyně Srbské republiky. „Jsem ráda, že se tímto způsobem vzpomíná na oběti války,“ zdůraznila.

Nedaleko Jindřichovic jsou pochovány oběti ze zajateckého tábora, který zde vznikl v roce 1915. Mezi zajatci byli Srbové, Rusové, Černohorci a Italové. Táborem prošlo na 40 tisíc lidí. Původně na pohřebišti leželo kolem 4 200 těl, většina z nich ovšem později skončila v mauzoleu na jindřichovickém hřbitově.

Areál pohřebiště ještě nedávno spíše než pietní místo připomínal zarostlou louku, kde se pozůstatky hrobů a mohyl ztrácely pod trávou a mechem. Dnes celý areál lemují dřevěné sloupky se stříškou, které mají symbolizovat původní oplocení.

Mezi původními kamennými kříži, latinským a pravoslavným, vede nová prohlídková trasa, která ctí původní rozvržení hřbitova a lemují ji původní náhrobky. Přibližně na místě někdejší sakrální stavby stojí otevřená lesní kaple.

FOTOGALERIE

„Vybudovali jsme také dvě odpočinkové plochy s lavičkami a pultem s knihami, v nichž jsou zapsaná jména všech vojáků, kteří na hřbitově odpočívají,“ popsal další zajímavost pietního místa Miroslav Rozner, krajský ředitel podniku Lesy České republiky.

Jana Mračková Vildumetzová, hejtmanka Karlovarského kraje, doufá, že místo přiláká jak tuzemské, tak zahraniční návštěvníky. Kraj k tomu chce do budoucna přispět výstavbou nového parkoviště. „Kvůli němu jsme vykoupili nedaleký pozemek,“ uvedla hejtmanka.

„Chceme, aby si historii naší země a oběti první světové války mohlo připomenout co nejvíce lidí,“ vysvětlila Mračková Vildumetzová. I proto kraj nechal zhotovit informační tabule u hřbitova a mauzolea v Jindřichovicích. Další budou stát u chystaného parkoviště.

„Věřím, že se nové pietní místo stane důstojnou vzpomínkou na pohnutou minulost našeho státu,“ dodala hejtmanka.

V Karlovarském kraji je podle informací ministerstva obrany 1809 hrobů obětí válek. O většinu z nich pečují města a obce, řadu z nich si ovšem vzali pod patronát dobrovolníci.

Zdroj: idnes.cz                                                                                      Autor: Petr Kozohorský

iDNES.cz – 15. října 2018

Nové dopravní značky nachystali krajští silničáři před blížící se zimou v Krušných horách. Jsou dvojjazyčné a české i německé řidiče upozorní na neudržované úseky. Zabránit mají tomu, aby auta v horách zapadla.

Nových dvojjazyčných značek je osm. Varovat budou řidiče před neudržovanými úseky silnic spojujících Hřebečnou a Ryžovnu, Nové Hamry s Horní Blatnou, Potůčky s Ryžovnou a Horní Blatnou s Ryžovnou. Značky tam v minulosti sice byly, teď jsou ale větší a mají reflexní podklad, aby je nikdo nepřehlédl.

„K tomuto řešení jsme přistoupili proto, aby si řidiči takzvaného svislého dopravního značení více všimli. Řidiče většinou vede navigace a oni slepě na tyto silnice zajíždějí. Reflexní značení by mělo řidiče ještě více upozornit na skutečnost, že silnice se v zimě neudržují,“ vysvětlil Jan Lichtneger, ředitel Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje. Připomněl, že v minulých letech řidiči velmi často toto upozornění nerespektovali a zapadli v horských úsecích, kde je potom musela zachraňovat Horská služba.

Krajští silničáři jsou podle Jana Lichtnegera další značky schopni doplnit i na dalších případných úsecích silnic. Každé instalaci ale předchází schvalování ze strany policie a poté příslušného silničního správního úřadu, který rozhodnutí vydává.

O zimní údržbu žádají už několik let
Krajský úřad kvůli zimní údržbě oslovuje všechny obce v regionu. Letos se opět největší debata týkala spojnice Nových Hamrů a Horní Blatné. Jejich zástupci žádají kraj o údržbu této silnice už řadu let. A to právě kvůli řidičům, kteří tam v zimě uváznou. Aby na ni mohla vjíždět technika, kraj ji nejdříve musí opravit, to je ale potíž. Problematická je asi 1,5kilometrová část, která by se měla opravy dočkat v příštím roce.

„Na posledním zastupitelstvu jsme opět odsouhlasili žádost, aby se cesta v zimě protahovala. Informace o tom, že se připravuje projektová dokumentace, se nám dostala a můžu říct, že jsem tam viděl i nějaké geodety, takže se na tom opravdu pracuje,“ uvedl starosta Nových Hamrů Jaroslav Bradáč.

Když řidič na této cestě zapadne, traktorem ho vysvobodí buď Novohamerští, nebo Blatenští. Záleží na tom, kteří z nich to k němu mají zrovna blíž. „Doufám, že tohle bude poslední zima, kdy budeme auta tahat. Byli bychom moc rádi,“ podotkl Jaroslav Bradáč.

V uplynulé zimě se podle něj situace o něco zlepšila, a to kvůli popadaným stromům po podzimní vichřici. Ty vytvořily autům přirozené zábrany.

Krušné hory se dočkají i dalších novinek
Podle krajského náměstka pro dopravu Martina Hurajčíka se možná Krušné hory v budoucnu dočkají i dalších novinek. „Kromě cizojazyčných cedulí, které jsou podle mého názoru v našem příhraničí nutné, určitě zvažujeme další opatření. Je to nicméně běh na delší trať,“ uvedl.

Inspirací je podle něj Itálie, Rakousko a Německo, kde lze v horských oblastech úplně uzavřít nesjízdnou silnici, anebo časově omezit vjezd tak, aby nejprve projelo auto údržby a až poté další řidiči.

„Není to úplně jednoduché, protože v České republice na to nejsme ještě zvyklí, ale návštěvnost hor je vysoká a musíme s tím něco udělat,“ doplnil Martin Hurajčík.

Autor: Jana Plechatá, iDNES.cz

Krušné hory – Nový vlek, rozšířené zasněžování, rozšířená lyžařská škola nebo půjčovna lyžařského náčiní. To jsou novinky, které budou v letošní zimní sezóně čekat na vyznavače zimních sportů v krušnohorské Bublavě na Sokolovsku.

Na zimu se vlekaři již naplno připravují a jen doufají, že přijdou mrazy, aby mohli díky zasněžování spustit vleky co nejdříve. „Pro letošní sezónu jsme opět rozšířili zasněžovací systém o jedno vrtulové sněžné dělo a nakoupili jsme další tři tyče,“ říká provozovatel bublavského skicentra Jiří Lhota. Mezi novinky patří i přemístění lyžařské školy do vlastního zázemí. „Chceme také ještě stihnout vybudovat nový, osmdesát metrů dlouhý vlek u Lesní sjezdovky, který bude určený pro víkendové lyžařské školy. Ten tak odlehčí běžnému provozu na vedlejší sjezdovce,“ poukázal Lhota.

Skicentrum, které si oblíbily především rodiny s dětmi, rozšíří i půjčovnu vybavení, o které je každý rok větší zájem. „Současná kapacita už totiž nestačí,“ dodal.

Půjčování lyžařského vybavení je hitem i v ostatních skiareálech. Na jeden den si je možné půjčit celý set za 350 korun pro dospělého. 220 korun pak stojí půjčení pro dítě. Rodiny si tak dokáží spočítat, kolik ušetří, když vyrazí na hory jen třeba několikrát do roka a musely by si samy kupovat kompletní výbavu. Některé obchody dokonce nabízí zapůjčení kompletního setu na celou sezónu za dva až tři tisíce korun.

Jak již Deník informoval, zásadní novinky se dočkají návštěvníci skiareálu na Klínovci. Ten pracuje na propojení skicentra se sousedícím Neklidem a na přímém propojení s Božím Darem. „Výsledkem bude rozšíření skiareálu Klínovec z původních 18 na 31,5 km. Z toho budeme 21,2 km zasněžovat technickým sněhem. Celková plocha tratí se zvětší z 417 tisíc na 737 tisíc metrů čtverečních,“ uvedla mluvčí skicentra Hana Hoffmannová.

Klínovec označuje novinku jako naprosto revoluční. „Celý lyžařský komplex bude obsluhovat hned pět lanových drah, z toho jsou dvě s oranžovou krycí bublinou.“

Novinek čeká lyžaře a snowboardisty v Krušných horách celá řada. Jedno je ale jasné, podraží ceny permanentek. Vlekaři však slibují jen symbolické v řádech desítek korun.

Autor: Jiří Drozdík
Zdroj: Sokolovský deník

Zajímavým cílem pro podzimní toulky Krušnými horami mohou být skalnaté rokle zvané Vlčí jáma a Ledová jáma, které se ukrývají v lesích na úbočí Blatenského vrchu, zhruba jeden kilometr nad městem Horní Blatná. Na první pohled vypadají jako dílo přírody, ale nejsou. Jedná se o propadlé staré doly na cín.

Vlčí jáma je podle informační tabule dlouhá přes 120 metrů, široká zhruba 14 metrů a hluboká až 25 metrů. Nachází se na červené značce kousek pod Blatenským vrchem, v nadmořské výšce kolem jednoho tisíce metrů. Do propadliny lze vstoupit, ale přes zákaz, podle cedule totiž hrozí zborcení skal. Ze dvou vyhlídek podél turistické trasy je možné se do propasti podívat také z výšky.

Dno rokle je poseté balvany, po okraji vede vyšlapaná cesta. Návštěvníkovi se nad hlavou tyčí vysoké kolmé stěny, někde je v nich možné spatřit pozůstatky starých chodeb. V jednom místě lze také projít jakousi skalní bránou.

Přírodní a technická památka Vlčí jáma vznikla z několik staletí starého cínového dolu Wolfgang, který patřil k největším v hornoblatenském revíru. „V 16. století zde byla až do hloubky 25 metrů vyhloubena rozsáhlá komora, jejíž strop se později zřítil. Časem se uvolnila hornina z boků a Vlčí jáma se ještě více rozšířila,“ popisuje vznik rokliny turistický portál Karlovarského kraje.

Podle něj práce ze 16. století sahaly nejhlouběji 35 metrů pod povrch. „V 18. století byla zdejší žíla nafárána až do hloubky 60 metrů a sestupně pak dobývána až do hloubky 80 metrů pod povrchem, což byl na svou dobu značný rozměr,“ dodal web.

Jeskynní led
Pár metrů nad Vlčí jámou je ještě Ledová jáma, což je zase pozůstatek po dolu Jiří. Až 15 metrů hluboká jáma je velice úzká, na její dno vedou příkré schody. Důl dosahoval hloubky až 50 metrů, v současnosti je už částečně zasypaný kameny uvolněnými ze stěn. Vzhledem k profilu a hloubce propadliny je na jejím dně stále chladno a i v létě se tam udržuje jeskynní led, proto se jámě říká ledová. Podle informační tabule z místa v minulosti vytěžili z jámy dokonce šest fůr ledu pro ošetření vojáků raněných za bitvy národů u Lipska v roce 1813.

Mladí Němci chtěli sněhuláka
Nicméně „věčný“ led sice vydržel staletí, podle karlovarského turistického portálu ale v současnosti nepřežil nájezd německých mladíků, kteří si chtěli postavit sněhuláka. „V roce 2006 několik německých pobertů si domů odvezlo sníh z jeskyně. Bylo to kvůli rozhlasové soutěži, podle které měli v parném létě postavit sněhuláka. Soutěž beztak nevyhráli a chlapcům pak hrozila několika tisícová pokuta, za poškození přírodní památky. Snad z tohoto důvodu a také z důvodu příliš teplé zimy 2006/7 se stalo, že po dlouhých staletí se sníh a led z Ledové jámy ztratil,“ napsal portál.

Pár set metrů nad jámami je vrchol Blatenského vrchu, kde je rozhledna a hlavně stánek se slušným točeným pivem a grilovanými klobásami.

Autor: David Vagaday

Zdroj: denik.cz

Zajímavým pozůstatkem po bohaté hornické činnosti v Krušných horách je bývalý měděný důl Helena v Kraslicích-Tisové, kousek od známé horské obce Bublava. Je na něm pozoruhodné, že před víc než sto lety byl propojen takzvaným Českým překopem s dolem v nedalekém Německu. Z Heleny odešli poslední horníci před čtvrt stoletím.

Zpustlý areál se nachází vpravo od silnice nad Tisovou směrem na Bublavu. K vidění jsou v něm zarostlé rozvaliny starých budov, pozůstatky po těžní věži, poměrně zachovalé objekty z přelomu 70. a 80. let minulého století a částečně zasypané štoly.

Těžební jáma Helena je zakrytá betonovou deskou, z které vystupuje odvětrávací roura a na ní je přimontovaná kovová tabulka s technickými informacemi. Podle nich je šachta hluboká téměř 358 metrů, její těžba začala v roce 1902 a ukončení likvidace bylo v roce 1993. Právě z této jámy vedla štola do saské obce Quittenbach. Tam v roce 1901 vykopali jámu Erhardt-August a z ní v hloubce 100 metrů začali razit Český překop. „Tento překop směřoval východním směrem přes státní hranici pod Zelenou horu a dále pod ložisko na Tisovci,“ napsal těžební expert Aleš Bufka na serveru Mining.cz.

Zároveň podle webu začali na české straně hloubit Helenu a následně v hloubce 150 metrů překop do Německa. „Po prorážce obou chodeb, ke které došlo v říjnu 1903, byla jáma Helena upravena pro klecové těžení,“ uvedl na serveru Aleš Bufka.

Úpadek dolu
Podle něj tehdy plánovali, že na české straně vydobyté rudy budou upravovány v závodě Erhardt-August na saské straně. Intenzivní hornická činnost však trvala jen do roku 1907.

„Opětovný úpadek způsobila nízká kovnatost, nesnadná a ztrátová gravitační úprava, jakož i katastrofální pokles ceny mědi. Roku 1914 byl důl definitivně uzavřen. V letech 1902-1910 bylo z ložiska vytěženo celkem 51 300 tun měděných rud. Ruda, která byla tehdy těžena Českým překopem do Saska, byla úředně vykazována v rakouských statistikách,“ vysvětlil Bufka na Mining.cz.

Dodal, že doly v Tisové u Kraslic se opětovně otevřely až v 50. letech minulého století, český překop vedený pod státní hranicí již obnoven nebyl.

Autor: David Vagaday

Zdroj: denik.cz

iDNES.cz – 24. září 2018

V zimě se neudržuje. S takovým upozorněním musejí s nadcházející zimou opět počítat řidiči v Karlovarském kraji. Tentokrát jde o 46 úseků silnic, což je o jeden méně než v roce 2017. Podle krajského náměstka pro dopravu Martina Hurajčíka se změna týká spíše kratších částí cest.

„V zimě budeme udržovat několik desítek metrů komunikací navíc. Některé budou opět udržovat obce. Jedná se o dva krátké úseky s tím, že po dohodě s krajskou údržbou silnic dostanou nějakou kompenzaci,“ uvedl náměstek.

Důvodem je podle něj to, že krajskou akciovou společnost vyjde toto opatření levněji, než kdyby tam musela její technika zajíždět. Krajský úřad stejně jako loni kvůli zimní údržbě oslovil všechny obce v regionu.

Největší debata se opět týkala spojnice mezi Novými Hamry a Horní Blatnou v Krušných horách. Oba tamní starostové žádají krajský úřad o údržbu této silnice už řadu let, a to kvůli řidičům, kteří tam každoročně uváznou. Potíž je ale v tom, že aby na ni mohla vjíždět technika, kraj ji nejdříve musí opravit. Problematická je asi 1,5 kilometrová část.

„Na rekonstrukci máme projektovou dokumentaci. Bohužel musím říct, že zrekonstruovat tento krátký úsek by vyšlo na několik desítek milionů korun. Nyní zkoumáme další možnosti, jak ji opravit, aby přes zimu nedošlo k narušení povrchu a nemuseli jsme ji další rok opravovat znovu,“ řekl Martin Hurajčík. Návrhů je několik a radní se budou ještě letos zabývat tím, který zvolí. Na opravu by mělo dojít příští rok.

„Na posledním zastupitelstvu jsme opět odsouhlasili žádost, aby se cesta v zimě protahovala. Informace o tom, že se připravuje projektová dokumentace, se nám dostala a můžu říct, že jsem tam viděl i nějaké geodety, takže se na tom opravdu pracuje,“ uvedl starosta Nových Hamrů Jaroslav Bradáč. Když řidič na této cestě zapadne, traktorem ho vysvobodí buďto Novohamerští, nebo Blatenští. Záleží na tom, kteří z nich to k němu mají zrovna blíž.

„Doufám, že tohle bude poslední zima, kdy budeme auta tahat. Byli bychom moc rádi,“ podotkl Jaroslav Bradáč. Bilanci vyprošťování v uplynulé zimě trochu vylepšily popadané stromy, za které mohla podzimní vichřice Herwart. Autům tím vytvořila přirozené závory.

I tak starosta mluví o tom, že řidiči projíždějící v zimě tímto úsekem hrají ruskou ruletu. Vyježděné jsou tam jedny koleje, takže nezbývá než doufat, že nikdo nepojede v protějším směru. Silnice je navíc v problematickém úseku dost úzká.

„Pokud by tam jel pluh, neměl by se kde vyhnout jedoucímu autu. Uvažujeme i o tom, že v určitých časech, jako je to běžné třeba na Kladské, bude zákaz vjezdu v nějakém intervalu tak, aby projela zimní údržba a nepotkala se tam s žádným protijedoucím vozem,“ naznačil Martin Hurajčík.

Vedení kraje se podle něj zabývá i tím, aby auta nevjížděla na neudržované úseky silnic třetích tříd, které slouží coby běžecké trasy. „Chtěli bychom se dopracovat k nějakému systému, který funguje i v zahraničí, ať už je to Rakousko, či Itálie, kde jsou na tyto podmínky zvyklí,“ uvedl náměstek.

Právě ničení stop auty označila za loňský problém číslo jedna společnost První Krušnohorská, která udržuje běžkařské trasy v západním Krušnohoří. „Zejména v období únorových tuhých mrazů byl výskyt stop po vozidlech v urolbované stopě nezvykle častý. Výjimkou tak nebyla dodávka uvízlá uprostřed lyžařské magistrály u Přebuzi, osobní automobil zapadlý u bývalé továrny na Rolavě nebo stopy po vozidle na magistrále u Mrtvého rybníku a Červené jámy,“ vyjmenovala manažerka První Krušnohorské o.p.s. Eva Nduwimana. Podle ní za to mohlo více faktorů – od nerespektování dopravního značení i pravidel obecně přes spoléhání se na navigaci až po ztrátu selského rozumu a aroganci některých řidičů.

Autor: Jana Plechatá