Krušnohorské lesy ukrývají hlubokou rokli, před staletími tam dolovali cín (denik.cz)

2018-11-07_112247Zajímavým cílem pro podzimní toulky Krušnými horami mohou být skalnaté rokle zvané Vlčí jáma a Ledová jáma, které se ukrývají v lesích na úbočí Blatenského vrchu, zhruba jeden kilometr nad městem Horní Blatná. Na první pohled vypadají jako dílo přírody, ale nejsou. Jedná se o propadlé staré doly na cín.

Vlčí jáma je podle informační tabule dlouhá přes 120 metrů, široká zhruba 14 metrů a hluboká až 25 metrů. Nachází se na červené značce kousek pod Blatenským vrchem, v nadmořské výšce kolem jednoho tisíce metrů. Do propadliny lze vstoupit, ale přes zákaz, podle cedule totiž hrozí zborcení skal. Ze dvou vyhlídek podél turistické trasy je možné se do propasti podívat také z výšky.

Dno rokle je poseté balvany, po okraji vede vyšlapaná cesta. Návštěvníkovi se nad hlavou tyčí vysoké kolmé stěny, někde je v nich možné spatřit pozůstatky starých chodeb. V jednom místě lze také projít jakousi skalní bránou.

Přírodní a technická památka Vlčí jáma vznikla z několik staletí starého cínového dolu Wolfgang, který patřil k největším v hornoblatenském revíru. „V 16. století zde byla až do hloubky 25 metrů vyhloubena rozsáhlá komora, jejíž strop se později zřítil. Časem se uvolnila hornina z boků a Vlčí jáma se ještě více rozšířila,“ popisuje vznik rokliny turistický portál Karlovarského kraje.

Podle něj práce ze 16. století sahaly nejhlouběji 35 metrů pod povrch. „V 18. století byla zdejší žíla nafárána až do hloubky 60 metrů a sestupně pak dobývána až do hloubky 80 metrů pod povrchem, což byl na svou dobu značný rozměr,“ dodal web.

Jeskynní led
Pár metrů nad Vlčí jámou je ještě Ledová jáma, což je zase pozůstatek po dolu Jiří. Až 15 metrů hluboká jáma je velice úzká, na její dno vedou příkré schody. Důl dosahoval hloubky až 50 metrů, v současnosti je už částečně zasypaný kameny uvolněnými ze stěn. Vzhledem k profilu a hloubce propadliny je na jejím dně stále chladno a i v létě se tam udržuje jeskynní led, proto se jámě říká ledová. Podle informační tabule z místa v minulosti vytěžili z jámy dokonce šest fůr ledu pro ošetření vojáků raněných za bitvy národů u Lipska v roce 1813.

Mladí Němci chtěli sněhuláka
Nicméně „věčný“ led sice vydržel staletí, podle karlovarského turistického portálu ale v současnosti nepřežil nájezd německých mladíků, kteří si chtěli postavit sněhuláka. „V roce 2006 několik německých pobertů si domů odvezlo sníh z jeskyně. Bylo to kvůli rozhlasové soutěži, podle které měli v parném létě postavit sněhuláka. Soutěž beztak nevyhráli a chlapcům pak hrozila několika tisícová pokuta, za poškození přírodní památky. Snad z tohoto důvodu a také z důvodu příliš teplé zimy 2006/7 se stalo, že po dlouhých staletí se sníh a led z Ledové jámy ztratil,“ napsal portál.

Pár set metrů nad jámami je vrchol Blatenského vrchu, kde je rozhledna a hlavně stánek se slušným točeným pivem a grilovanými klobásami.

Autor: David Vagaday

Zdroj: denik.cz



BOŽÍ DAR: ZÁKAZ VSTUPU DO LESA 18.10.2018

velka nahanka bozi dar 20181018Ve čtvrtek 18.10.2018 mezi 8:00 a 13:00 hod. proběhne v oblasti mezi Božím Darem, Myslivnami a abertamskou křižovatkou hromadný lov spárkaté zvěře střelnými zbraněmi.
Z tohoto důvodu žádáme obyvatele a návštěvníky Božího Daru, aby případnou návštěvu této oblasti naplánovali na jiný termín.

ZCELA UZAVŘENY: Velký i malý Ježíškův okruh, naučná stezka Božídarské rašeliniště, naučná stezka Blatenský příkop, lesní cesty Jáchymovská spojka a cesta k Mrtvému rybníku.

Děkujeme za pochopení a kdykoli kromě těchto 5 hodin Vás v lesích v okolí Božího Daru rádi přivítáme.


Důlní chodba vedla do Německa. Podívejte se na zpustlou šachtu u Bublavy (denik.cz)

důl Tisová zdroj denik.czZajímavým pozůstatkem po bohaté hornické činnosti v Krušných horách je bývalý měděný důl Helena v Kraslicích-Tisové, kousek od známé horské obce Bublava. Je na něm pozoruhodné, že před víc než sto lety byl propojen takzvaným Českým překopem s dolem v nedalekém Německu. Z Heleny odešli poslední horníci před čtvrt stoletím.

Zpustlý areál se nachází vpravo od silnice nad Tisovou směrem na Bublavu. K vidění jsou v něm zarostlé rozvaliny starých budov, pozůstatky po těžní věži, poměrně zachovalé objekty z přelomu 70. a 80. let minulého století a částečně zasypané štoly.

Těžební jáma Helena je zakrytá betonovou deskou, z které vystupuje odvětrávací roura a na ní je přimontovaná kovová tabulka s technickými informacemi. Podle nich je šachta hluboká téměř 358 metrů, její těžba začala v roce 1902 a ukončení likvidace bylo v roce 1993. Právě z této jámy vedla štola do saské obce Quittenbach. Tam v roce 1901 vykopali jámu Erhardt-August a z ní v hloubce 100 metrů začali razit Český překop. „Tento překop směřoval východním směrem přes státní hranici pod Zelenou horu a dále pod ložisko na Tisovci,“ napsal těžební expert Aleš Bufka na serveru Mining.cz.

Zároveň podle webu začali na české straně hloubit Helenu a následně v hloubce 150 metrů překop do Německa. „Po prorážce obou chodeb, ke které došlo v říjnu 1903, byla jáma Helena upravena pro klecové těžení,“ uvedl na serveru Aleš Bufka.

Úpadek dolu
Podle něj tehdy plánovali, že na české straně vydobyté rudy budou upravovány v závodě Erhardt-August na saské straně. Intenzivní hornická činnost však trvala jen do roku 1907.

„Opětovný úpadek způsobila nízká kovnatost, nesnadná a ztrátová gravitační úprava, jakož i katastrofální pokles ceny mědi. Roku 1914 byl důl definitivně uzavřen. V letech 1902-1910 bylo z ložiska vytěženo celkem 51 300 tun měděných rud. Ruda, která byla tehdy těžena Českým překopem do Saska, byla úředně vykazována v rakouských statistikách,“ vysvětlil Bufka na Mining.cz.

Dodal, že doly v Tisové u Kraslic se opětovně otevřely až v 50. letech minulého století, český překop vedený pod státní hranicí již obnoven nebyl.

Autor: David Vagaday

Zdroj: denik.cz



Krušnohorský Everest (6.10.2018)

Srdečně Vás zveme na VI. ročník nejtěžšího intervalového závodu v ČR – Krušnohorský Everest, který se bude konat 6. 10. 2018 od 10:00 hod. v Mikulově v Krušných horách. Úkolem družstva je během 12 hodin co nejvícekrát vystoupat po slalomovém svahu na Bouřňáku. Bližší informace ZDE.

krusnohorsky everest 2018


V Karlovarském kraji v zimě ubude další úsek, který silničáři neudržují (iDNES.cz)

VOT175e1a_Snih_12iDNES.cz – 24. září 2018

V zimě se neudržuje. S takovým upozorněním musejí s nadcházející zimou opět počítat řidiči v Karlovarském kraji. Tentokrát jde o 46 úseků silnic, což je o jeden méně než v roce 2017. Podle krajského náměstka pro dopravu Martina Hurajčíka se změna týká spíše kratších částí cest.

„V zimě budeme udržovat několik desítek metrů komunikací navíc. Některé budou opět udržovat obce. Jedná se o dva krátké úseky s tím, že po dohodě s krajskou údržbou silnic dostanou nějakou kompenzaci,“ uvedl náměstek.

Důvodem je podle něj to, že krajskou akciovou společnost vyjde toto opatření levněji, než kdyby tam musela její technika zajíždět. Krajský úřad stejně jako loni kvůli zimní údržbě oslovil všechny obce v regionu.

Největší debata se opět týkala spojnice mezi Novými Hamry a Horní Blatnou v Krušných horách. Oba tamní starostové žádají krajský úřad o údržbu této silnice už řadu let, a to kvůli řidičům, kteří tam každoročně uváznou. Potíž je ale v tom, že aby na ni mohla vjíždět technika, kraj ji nejdříve musí opravit. Problematická je asi 1,5 kilometrová část.

„Na rekonstrukci máme projektovou dokumentaci. Bohužel musím říct, že zrekonstruovat tento krátký úsek by vyšlo na několik desítek milionů korun. Nyní zkoumáme další možnosti, jak ji opravit, aby přes zimu nedošlo k narušení povrchu a nemuseli jsme ji další rok opravovat znovu,“ řekl Martin Hurajčík. Návrhů je několik a radní se budou ještě letos zabývat tím, který zvolí. Na opravu by mělo dojít příští rok.

„Na posledním zastupitelstvu jsme opět odsouhlasili žádost, aby se cesta v zimě protahovala. Informace o tom, že se připravuje projektová dokumentace, se nám dostala a můžu říct, že jsem tam viděl i nějaké geodety, takže se na tom opravdu pracuje,“ uvedl starosta Nových Hamrů Jaroslav Bradáč. Když řidič na této cestě zapadne, traktorem ho vysvobodí buďto Novohamerští, nebo Blatenští. Záleží na tom, kteří z nich to k němu mají zrovna blíž.

„Doufám, že tohle bude poslední zima, kdy budeme auta tahat. Byli bychom moc rádi,“ podotkl Jaroslav Bradáč. Bilanci vyprošťování v uplynulé zimě trochu vylepšily popadané stromy, za které mohla podzimní vichřice Herwart. Autům tím vytvořila přirozené závory.

I tak starosta mluví o tom, že řidiči projíždějící v zimě tímto úsekem hrají ruskou ruletu. Vyježděné jsou tam jedny koleje, takže nezbývá než doufat, že nikdo nepojede v protějším směru. Silnice je navíc v problematickém úseku dost úzká.

„Pokud by tam jel pluh, neměl by se kde vyhnout jedoucímu autu. Uvažujeme i o tom, že v určitých časech, jako je to běžné třeba na Kladské, bude zákaz vjezdu v nějakém intervalu tak, aby projela zimní údržba a nepotkala se tam s žádným protijedoucím vozem,“ naznačil Martin Hurajčík.

Vedení kraje se podle něj zabývá i tím, aby auta nevjížděla na neudržované úseky silnic třetích tříd, které slouží coby běžecké trasy. „Chtěli bychom se dopracovat k nějakému systému, který funguje i v zahraničí, ať už je to Rakousko, či Itálie, kde jsou na tyto podmínky zvyklí,“ uvedl náměstek.

Právě ničení stop auty označila za loňský problém číslo jedna společnost První Krušnohorská, která udržuje běžkařské trasy v západním Krušnohoří. „Zejména v období únorových tuhých mrazů byl výskyt stop po vozidlech v urolbované stopě nezvykle častý. Výjimkou tak nebyla dodávka uvízlá uprostřed lyžařské magistrály u Přebuzi, osobní automobil zapadlý u bývalé továrny na Rolavě nebo stopy po vozidle na magistrále u Mrtvého rybníku a Červené jámy,“ vyjmenovala manažerka První Krušnohorské o.p.s. Eva Nduwimana. Podle ní za to mohlo více faktorů – od nerespektování dopravního značení i pravidel obecně přes spoléhání se na navigaci až po ztrátu selského rozumu a aroganci některých řidičů.

Autor: Jana Plechatá



Letci RAF Karlovarska (přednáška, 29.9.2018)

přednáška 29.9.2018 od 17:00 do 18:30
Muzeum Královská mincovna Jáchymov
preview-4137-raf-2Přednášející PhDr. Daniel Švec ze Společenstva letecké historie Čeští RAFáci mapuje se zaměří na letce, kteří se nejrůznějšími cestami snažili bojovat proti okupantům jejich země. Časová linie začíná událostmi let 1938 a 1939, Mnichovským diktátem a zabráním zbytku Československa, a končí poúnorovými událostmi roku 1948.
V přednášce vyzdvihne osudy nejen stíhačů, pilotů bombardérů, střelců, navigátorů, radiotelegrafistů, ale i pozemního personálu, bez něhož by letouny nevzlétly.
Vstupné: 40,- Kč