Tipy na nadcházející víkend 16.-18.6.2017

Přehled akcí pořádaných 16.-18.6.2017 (sportovní, kulturní, aj.)

Pátek 16.6.2017
Cyrano v Buffalu divadelní hra (Nejdek, 19 hod.) info
Perninský masakr 2dřevosochání motorovou pilou info

Sobota 17.6.2017
Xtri Ostrov info
Duatlon s Petrou (Nové Hamry) info
Výstava „Abertamské rukavičkářství“ (MÚ Abertamy, 13-17 hod.) info
2. přátelské setkání v Perninku info
Nejdecká pouť info
Slavnostní otevření Retromusea (Nejdek) info
Perninský masakr 2dřevosochání motorovou pilou info

Neděle 18.6.2017
Johann-Georg-Lauf závod na kolečkových bruslích a lyžích (Johanngeorgenstadt) info
Perninský masakr 2 - dřevosochání motorovou pilou info

Další tipySONY DSC

Hornictví:
Štola Johannes (B. Dar – Zlatý Kopec)
Důl Mautitius (Hřebečná)

Cyklo:
Trail Park Klínovec stoneman-miriquidi
Stoneman Miriquidi
Trailcenter Rabenberg
Dvoudenní výlet po hřebenu Krušných hor

Přírodní zajímavosti:
NPR Božídarské rašeliniště
NPR Rolavská vrchoviště
Naučné trasy

Rozhledny:
Klínovec
Plešivec NPR_Rolavska-vrchoviste
Blatenský vrch
Fichtelberg
Auersberg
Aschberg


Rozhledna Pajndl letos slaví 120 let

rozhledna-nejdek_tisovsky-vrch-pajndlRozhledna na Tisovském vrchu – Pajndlu slaví letos kulaté jubileum.

Rozhledna byla postavena v letech 1895 až 1897 spolkem Nejdecká krušnohorská jednota (Neudecker Erzgebirgsverein). Za vzor jí posloužily nedaleké oblíbené rozhledny na Plešivci a Blatenském vrchu. Výška rozhledny od prahu vchodu až po vyhlídkovou galerii činí 18 metrů, což je více, než měří rozhledny na Klínovci a Plešivci. Na ochoz ve výšce 1000 m nad mořem vede 114 schodů točitého žulového schodiště. Vyhlídkovou plošinu završuje třímetrový prosklený přístřešek s bleskosvodem. Celá stavba od prahu až po špičku bleskosvodu tedy měří 24 metrů.

Rozhledna byla slavnostně otevřena 1. září 1897. V roce 1908 k ní byla přistavěna stylová výletní restaurace nazvaná „Berg Heil“ (Horám zdar), jejíž prostory se v roce 1923 ještě zvětšily. Restaurace sloužila ještě v době 2. světové války, poté zanikla.

Po válce začala rozhledna chátrat. Její stavební stav se rok od roku zhoršoval. V letech 1986 – 1987 došlo pajndl-nejdekk technicky náročné a rozsáhlé rekonstrukci i za pomoci Horské služby Nové Hamry. Zábradlí na ochozu bylo odlito v nejdeckých slévárnách Metalis.

V roce 1995 byla prohlášena kulturní památkou. O dva roky později došlo k dalším stavebním úpravám.

Rozhledna nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů v západním a středním Krušnohoří nejen na Krušné hory a jejich nejvyšší hory Klínovec a Fichtelberg, ale i na výšiny Slavkovského lesa a Karlovy Vary. Za příznivého počasí je možné spatřit i vzdálené vrcholky Šumavy.

Město Nejdek připravuje v rámci oslav výstavu Naše rozhledna v nejdeckém muzeu, jejíž vernisáž je naplánována na 1. září 2017 – tedy na den 120. výročí rozhledny. V sobotu 2. září 2017 se můžete zúčastnit neorganizovanéto turistického výšlapu k rozhledně, kde se můžete těšit na Pouliční divadlo Viktora Braunreitera, kejklířská vystoupení s workshopem, tematické suvenýry a občerstvení.

Zdroj: Město Nejdek



Krušnohorské doly Johannes a Mauritius jsou nejen evropskou raritou, v horku příjemně zchladí

Krušnohorské doly Johannes a Mauritius jsou nejen evropskou raritou, v horku příjemně zchladí Krušné hory jsou z české a saské strany provrtány stovkami kilometrů podzemních štol. Cín, stříbro, měď, olovo, železná ruda, smolinec, vizmut, je to dlouhý výčet kovů, které hory ukrývají. Část byla vytěžena v podmínkách nelidských, opravdu krušných. Němci jim říkají Erzgebirge – Rudohoří.

Důl Johannes 
SONY DSC
Foto: Infocentrum Boží Dar

Těžilo se od středověku po novodobé uranové továrny na smrt po druhé světové válce.

Některé objekty na obou stranách hranice jsou přístupné, nás zajímají dvě horní díla v oblasti Božího Daru. Rudohoří je asi výstižnější jméno, i když vychází ze staročeského slova krušec označující rudný kámen.

V češtině se části Krušných hor říkalo ve 12. století Vyšehory, Kosmas je nazýval Les. Těžit se prý ale začalo na Loketsku, kam přišli horníci z Cornwallu těžit cín. Posléze ale našli i ložiska v Krušnohoří. Prvotní bylo rýžování v náplavech potoků, po vyčerpání se přistoupilo k hlubinné těžbě, to na Nejdecku, Božídarsku, u Perninku, Abertam, a Horní Blatné, zde leží proslulé Vlčí jámy. Poté začala těžba u Měděnce, Krupky, Jáchymova, Cínovce. Poté se již kutalo po celých horách.

Zlatý kopec s unikatním Johannesem
Lesní asfaltka nás zavede na severozápad od Božího Daru do hlubokého lesa karnového revíru Zlatého kopce, dříve nazývaného Kaff. Po trochu strmějším výstupu v gumákách, rukavicích, nepromokavém plášti, a helmě s čelovkou vcházíme po 300 metrech před železná vrata prohlídkové štoly Johannes.

Dovnitř se vchází boční šachtou, úzkou, ale celkem vysokou, voda tudy odtékala z díla ven. Průvodce poutavě popisuje historii těžby, ukazuje na žíly, ze kterých havíři pomocí primitivních nástrojů v téměř naprosté tmě rubali cín, železo, měď a později zinek. Když vidíte primitivní nástroje, nemohli se dožít vysokého věku.

Ve tmě, zimě, za každého počasí
Těžit se začalo ve dvacátých letech 16. století. Ze skal dýchá zima, bez teplého oblečení do podzemí nelezte, hra na hrdiny nemá cenu. Klaustrofobie tu rovněž nemá co dělat, prostory jsou z velké části stísněně a prohlídka při teplotě 6-8 stupňů trvá asi 2 hodiny.

Dílo se pozvolna rozšiřuje, až narazíte na obří halu, největší v Evropě. Na dřevěných konstrukcích stojí figuríny horníků s kápěmi, iluze dolu je dokonalá, spolu s ukázkou opravdové dřiny, Šachty musely být odvodňovány, k tomu sloužily žentoury.

Pokud se sejde menší skupina, mohou si vyzkoušet i krátký výstup po žebřících. V Johanessu se těžilo od 16. století do 70. let 19. a ještě ve 20, letech a poté v 50. a 70. minulého století probíhaly práce na obnovení ražby. Ty ale nakonec ustaly.

Horníci v podzemí vyrazili unikátní komoru, světové proslulou svou velikostí, má rozměry 60 krát 20 metrů, při výšce mezi 10 až 12 metry.

Až vystoupíte na povrch, bude se vám zdát teplo jako za kamny, čeká vás ještě replika historického těžebního zařízení, žentouru, je vzdáleno asi 15 minut cesty lesem.

Mauritius se hlásí
Nedaleko Abertam (10 km od Božího Daru) v části Hřebečná, se nachází další, menší důl Mauritius, se zpřístupněnou štolou Kryštof. Prohlídka obdobná, ale kratší.

Autor: Vratislav Konečný

Zdroj: novinky.cz