O Krušných horách a pohybu po nich s náčelníkem horské služby Krušné hory Miroslavem Račkem

Hostem v našem studiu byl tentokrát náčelník horské služby Krušné hory Miroslav Račko. Bavili jsme se s ním o přípravě šlenů horské služby na letní sezónu i o tom, s jakým chováním se často v horách setkávají.
Na co myslet, pokud se rozhodnete vydat na výlet do Krušných hor? Co byste si sebou rozhodně neměli zapomenout zabalit? Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu.

Autor: Milan Král
Zdroj: Český Rozhlas Sever


SkyWalk na Klínovci dostává zelenou, stezka v oblacích má povolení na dosah

denik.cz Investor už požádal o odkoupení potřebných pozemků v katastru města Jáchymov. Ještě do konce letošního roku by mohlo být vydáno stavební povolení na jednu z nejzásadnějších investic v dějinách Krušných hor. Investorům ze společnosti SkyWalk Klínovec totiž zbývá posledních několik povolení, aby mohli začít se stavbou Skywalku, Stezky v oblacích, která se zatím v České republice nachází jen na Dolní Moravě a na Lipně.

skywalk klinovec stezka v oblacich zdroj: https://www.tag24.de/nachrichten/oberwiesenthal-bozi-dar-keilberg-riesenrutsche-erzgebirge-tschechien-kritik-widerstand-1058561„Úřední cesta je v tomto případě poněkud trnitá, ale snad se blížíme k tomu, že bychom do konce letošního roku mohli získat stavební povolení. Zbývají nám k tomu pouze dvě stanoviska,“ říká majitel Skiareálu Klínovec a spolumajitel SkyWalk Klínovec Petr Zeman.

Tím prvním je doladění smlouvy s Českými Radiokomunikacemi, které provozují klínovecký vysílač. Druhým pak odkup potřebných pozemků, jež vlastní město Jáchymov.

„S Jáchymovem navíc připravujeme smlouvu, na základě níž bychom mu každý rok přispívali do rozpočtu částkou jeden milion korun. Když toto vše dobře dopadne, mohli bychom následně požádat o územní rozhodnutí,“ upřesňuje minoritní investor. Majoritním podílníkem je Jiří Rulíšek, který už Skywalk provozuje na Dolní Moravě poblíž Kralického Sněžníku.

Společnost už požádala město o odkup pozemků. Zastupitelé budou prodej řešit v dohledné době. „Věž se má nacházet v našem katastru a jde o největší investiční záměr v katastru města za jeho historii. Jsem jednoznačně pro, protože potřebujeme oživit město, dát turismu nový impuls. Potřebujeme se někam posunout a toto je příležitost. Potřebujeme totiž doplnit vyžití i během letních měsíců,“ poznamenává starosta Jáchymova Bronislav Grulich.

K věži má být dostupnost ze dvou stran – od Vejprt i od nové jáchymovské sedačkové lanovky. „Samozřejmě že myslíme na to, že dojde k nárůstu dopravy, ale to zatížení bude podle propočtů menší než při permanentním každodenním nájezdu lyžařů. Denně se má jednat maximálně o 2500 lidí, lyžařů denně najíždí minimálně dvakrát tolik,“ pokračuje starosta.

Na základě připomínek doznal původní návrh vyhlídkové věže řady změn. Její celková výška se snížila, díky čemuž už nemá zastínit dominantu Klínovce, místní rozhlednu. „Dominantou po zapracování připomínek zůstane rozhledna. Vrchol Stezky v oblacích má nakonec být o desítky metrů nižší než ona. Posunuli jsme i samotné umístění věže, a to o půl kilometru níže,“ dodává investor Zeman.

Skywalk není jen adrenalinovou záležitostí. Na Moravě je věž vysoká 55 metrů. Ti odvážnější mohou k cestě dolů využít 101 metrů dlouhý nerezový tobogan s okýnky. Stezka v oblacích nabízí i výhledy z výšky do okolí.

Autor: Jana Kopecká

Zdroj: https://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/stezce-v-oblacich-na-klinovci-chybi-ke-stavebnimu-povoleni-jen-dve-stanoviska-20.html


Geolog, který umí hrát i na varhany. To je krušnohorský patriot Petr Rojík

Petr Rojík se narodil v roce 1957 v malé vesničce Přebuz v Krušných horách. Již od mládí se zajímal o geologii a tento obor také vystudoval na pražské Přírodovědecké fakultě UK.

Po roce vojny nastoupil na pozici geologa v sokolovských dolech. Po sametové revoluci ho jeho zájem o ekologii vedl k postgraduálnímu studiu aplikované a environmentální geologie. Laicky se také věnuje studiu krušnohorských kronik a dělá také průvodce po této oblasti.

Je autorem několika knih, z nichž nejznámější je Historie cínového hornictví v západním Krušnohoří z roku 2000. Zabývá se také badatelskou činností a spolupracuje s mnoha českými vědními ústavy.

Proč v době studií zvolil zrovna geologii, čím je Karlovarský kraj zajímavý z pohledu geologa a co má nejraději na Krušných horách?

Poslechněte si rozhovor.

Autoři: Petr Čimpera, Andrea Vajnar, Radim Jehlík
Zdroj: Český rozhlas Karlovy Vary



Do několika let by mohlo mít Česko novou chráněnou krajinnou oblast – v Krušných horách

Česko by mohlo mít do několika let další chráněnou oblast. V Ústeckém a Karlovarském kraji se totiž začíná debatovat o vyhlášení CHKO Krušné hory. Podle zastánců myšlenky si hraniční pohoří zaslouží péči a ochranu. Někteří ale vidí v nové chráněné oblasti komplikaci pro další rozvoj.

S rozšířením myšlenky na vyhlášení CHKO v Krušných horách zřejmě pomohl loňský covidový rok, kdy lidé více jezdili do hor. O ochranu Krušnohoří stojí například některé obce, které zažily velký nápor turistů.

„Chtělo by to návštěvníky Krušných hor začít trochu vzdělávat, aby se uměli chovat k tomu prostředí, které je, co do kvality, srovnatelné s některými národními parky. Chybí mu ale ta známka kvality,“ vysvětluje spisovatel a fotograf Petr Mikšíček.

Podle ústeckého krajského radního Michala Kučery z uskupení Spojenci pro kraj si Krušné hory ochranu zaslouží. V Ústeckém a Karlovarském kraji chce proto vyvolat debatu o zamýšlené nové chráněné oblasti. Ta by mohla vzniknout zhruba do tří let.

„Krušné hory jsou snad jediné vyšší české pohoří, které ještě nemá velkoplošnou ochranu. Chráněná krajinná oblast jinak není jen ochrana přírody, jak si mnozí myslí – je to také příležitost pro krajinu, aby se dále smysluplně rozvíjela,“ shrnul Kučera.

Návrh na vyhlášení CHKO má i své kritiky
Všichni ale podobné myšlenky nesdílejí. Například podle nezávislé starostky Moldavy na Teplicku Lenky Novákové by měly hory nejdřív dostat šanci tzv. dohnat ostatní podobné oblasti v Česku.

„Krušné hory byly pořád takové odstrkované, investovalo se do nich minimum, byly hodně zasažené spady a pořád to ještě není ono. Můj názor je ten, že je to předčasné, a že by se ty hory měly nějakým způsobem rozvíjet. Když tady bude nějaké omezení výstavby, tak to podle mě zase nebude pozitivní. Už takhle odsud mladí lidé odcházejí,“ konstatuje Nováková.

Podle Ondřeje Charváta z ministerstva životního prostředí by ale život obyvatel Krušných hor nová chráněná oblast příliš nenarušila.

„Případná omezení se týkají pouze prvních a druhých zón, tedy těch nejcennějších oblastí z hlediska ochrany přírody. Za to ale vlastníci lesních a zemědělských pozemků získají možnost finanční podpory šetrného způsobu hospodaření,“ shrnul Charvát.

O tom, jestli stát začne plošně chránit v Krušných horách například rozsáhlá rašeliniště, bučiny nebo náhorní plošiny s populací tetřívka obecného, má být jasno po rozsáhlé společenské debatě.

Autor: Jan Bachorík
Zdroj: Český rozhlas Sever


Foto: Bučinská a Schuppenberská cesta 21.4.2021

Pro největší nadšence: Stále sjízdná je Schuppenberská cesta a velká část Bučinské cesty!


Krušné hory by se mohly stát chráněnou krajinnou oblastí

Krušné hory by se mohly v brzké době stát chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Usilují o to ochránci přírody včetně státní správy a také vedení Karlovarského kraje je myšlence nakloněno. V současné době se budou k záměru vyjadřovat jednotlivé krušnohorské obce a města.

chko-KH-bozi-dar

„Není to nová myšlenka, hovoří se o tom již několik let,“ uvedl uvolněný člen karlovarského krajského zastupitelstva Karel Jakobec (ODS). „Odbor životního prostředí dostal za úkol jednat s obcemi, kterých se to týká,“ pokračoval zastupitel s tím, že kraj zvýšení ochrany životního prostředí podporuje.

„Ale samozřejmě nesmíme narážet na záměry obcí, aby tam nedocházelo k nějakým zbytečným střetům v této oblasti,“ dodal Jakobec, podle kterého bude jednotlivé varianty rozlohy CHKO připravovat Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). „Návrh pak budou schvalovat zastupitelstva dotčených obcí,“ doplnil Jakobec, podle kterého je věc na začátku a první výsledky budou známy v řádu několika měsíců.

S centrem na Božím Daru
Podle starosty Božího Daru Jana Horníka (STAN) se snaha vyhlásit CHKO v Krušných horách odvíjí již od 90. let minulého století. „Jsou s tím spojené pro stát finanční náklady. Pokud ale bude tlak odspoda a bude enormní, tak by to stát povolil,“ míní Horník.

Uvedl, že město již nechalo vyhlásit několik biokoridorů, biocenter, přírodních rezervací a území Natura 2000, takže je podle jeho slov chráněno takřka celé území spadající pod horské městečko.

„Pokud by CHKO vznikla, tak bychom požadovali, aby její centrum bylo na Božím Daru,“ poznamenal starosta s tím, že by kvůli tomu mohlo vzniknout centrum CHKO na stavebních základech po 2. světové válce zbouraného Nového Mlýnu, který stával mezi Božím Darem a Myslivnami.

Podle mluvčí AOPK Karolíny Šůlové je příroda Krušných hor natolik zachovalá, že by vyhlášení CHKO bylo namístě. „Pro CHKO Krušné hory mluví i fakt, že byly vyhlášeny i Světovým kulturním a přírodním dědictvím UNESCO — a posláním chráněných krajinných oblastí je ochrana krajiny se všemi jejich přírodními i kulturními hodnotami,“ zdůraznila mluvčí.

„Vyhlášení jakéhokoli velkoplošného chráněného území má vždy rovinu přírodovědně-ekologickou a rovinu společenské objednávky,“ uvedla Šůlová v odpovědi na otázku, jak rozsáhlé území by mělo být vyhlášeno CHKO.

„Příprava odborných podkladů zabere nejméně rok, ale samozřejmě záleží na řadě dalších faktorů. Tím podstatným je také postoj klíčových hospodářů v území, který mnohdy ovlivňuje i místní samosprávy,“ uvedla mluvčí k termínům. „Nicméně AOPK může začít podrobné práce na vymezení CHKO v okamžiku, kdy dostane zadání od ministerstva životního prostředí. Důležitý je také zájem z regionu,“ uzavřela.

Autor: Rudolf Voleman
Zdroj: Právo


OBRAZEM: Už rok jsou Potůčky obcí duchů. Krize dopadla na jejich rozpočet i obyvatele

Prázdné ulice, zavřené obchody, restaurace a směnárny. Tak vypadá v současné době centrum obce Potůčky v Krušných horách. Místa, které si v minulých letech oblíbili hlavně turisté z Německa.

Potucky-mesto-duchu-3 Potucky-mesto-duchu

Velkou část centra krušnohorské obce Potůčky tvoří rozlehlá asijská tržnice. Kvůli koronakrizi jsou teď ale tamní vietnamští obchodníci v podstatě bez příjmů. V odlehlé obci přibylo lidí bez práce a místní začínají být situací unaveni. Fotogalerie

„Lidi jsou bez práce. Je to mrtvá vesnice,“ řekla Českému rozhlasu paní Věra, která v obci Potůčky provozuje malý obchod s potravinami.

Lidé přišli o zaměstnání nejen v samotné obci, ale také v blízkém Německu. „V loňském roce jsme organizovali brigády pro ty nejvíce postižené rodiny, které na tom byly sociálně velmi špatně. V tomto roce se budeme snažit občanům zase vypomoci,“ uvedl nezávislý starosta Vlastimil Ondra.

Situace je existenčně složitá i pro vietnamské prodejce. „Někteří z nich si zřídili internetový prodej a prodávají své zboží přes internet. Snaží se nějak překlenout tuto těžkou dobu. Jinak všichni čekají, až se obchodní a cestovní ruch zase obnoví,“ doplnil starosta.

Obec pronajímá obchodníkům u hranic kolem 200 obchodních míst. Stagnující přeshraniční život tak ovlivňuje stav obecního rozpočtu. „Příjmy klesly na minimum. Snažíme se žít a investovat především z úspor z předešlých let,“ řekl Ondra.

Kontakty s německými sousedy ale pandemie zatím přerušit nedokázala, někteří obchodníci jsou s německou klientelou stále ve spojení.

Více si poslechněte v reportáži.

Autoři: Zdeněk Trnka, Naďa Krásná
Zdroj: Český rozhlas


Foto: Okolí Božídarského Špičáku 16.4.2021

Duben sice vstoupil do své druhé poloviny, na horách to ale aktuálně vypadá na únor. Ve vyšších polohách (cca nad 950 m) je stále sjízdná celá řada tras, ať už v okolí Božídarského Špičáku/B. Daru, Mrtvého rybníka, Bludné nebo mezi Perninkem a Jelením.
Naopak se už nesvezete na magistrále mezi Jelením a Rolavou (a dál po silnici z Rolavy směr Rájecké údolí) – silnice je již protažená/bez sněhu.
Od neděle se má postupně oteplovat, navíc to vypadá i na déšť, a tak sobota bude s velkou pravděpodobností posledním dnem s možností pěkného svezení.
Trasy již nejsou upravovány strojově.

Tipy na sjízdné trasy:

  • Z parkoviště pod abertamskou zatáčkou – k Mrtvému rybníku; po magistrále a bruslícím okruhu kolem Božídarského Špičáku, na Myslivny, po Vodárenské a Špičácké cestě.
  • Z Božího Daru po okruhu Ježíškovy cesty ke Krmelci a dále směr Tellerhauser nebo Myslivny.
  • Od odbočky k Blatenskému vrchu směr Bludná, Červená jáma, Černá cesta.
  • Pernink/nádraží – Jelení (Schuppenberská + Bučinská cesta).

Foto: Okolí Božídarského Špičáku 16.4.2021 (kompletní fotoalbum ZDE)


Foto: Ježíškova cesta 13.4.2021

mapa sjizdne trasy bozi darV polohách okolo tisíce metrů jsou i nadále sjízdné mnohé trasy vedoucí po lesních cestách, např. u Božího Daru na Ježíškově cestě je to souvislých zhruba 10 km (viz mapka). Problematická jsou pouze místa vystavená po celý den slunečním paprskům, na kterých zcela chybí podklad a jsou pokryta pouze slabou vrstvou čerstvého sněhu.
Svézt se v polovině dubna v prašanu se nepoštěstí každý rok, navíc vyznavačům zimních sportů by mělo i během příštích dnů přát počasí :).

Kompletní fotoalbum ZDE.

IMG_20210413_102913 IMG_20210413_094541 IMG_20210413_103120 IMG_20210413_094801-01 IMG_20210413_095505-01 IMG_20210413_102716 IMG_20210413_103526 IMG_20210413_104854 IMG_20210413_094603-01 IMG_20210413_094924-01